Máte děti, ale nemáte úspory? Tohle je finanční problém, který může zaskočit celou rodinu

Mít děti znamená plánovat budoucnost. Jenže zatímco rodiče často přemýšlejí o kroužcích, školních potřebách, dovolené nebo bydlení, na jednu zásadní věc někdy nezbývají peníze: finanční rezervu.

A právě ta může rozhodovat o tom, jestli nečekaný výdaj zvládnete bez větších problémů, nebo kvůli němu sáhnete po kreditní kartě či spotřebitelském úvěru.

Výplata přijde a za pár dní je pryč

Život rodiny je drahý. Nejde jen o nájem nebo hypotéku, energie a potraviny. S dětmi přicházejí výdaje, které se mohou měnit prakticky ze dne na den. Jednou je potřeba koupit nové boty, jindy zaplatit školu v přírodě, opravit auto nebo pořídit spotřebič, který nečekaně dosloužil.

Pokud domácnost utratí každý měsíc téměř celý svůj příjem, stačí jediný větší výdaj a rozpočet se dostane do problémů.

Mnoho rodin přitom nemusí žít nijak luxusně. Nemusí chodit často do restaurací, jezdit na drahé dovolené ani nakupovat zbytečnosti. Problém může být jednoduše v tom, že běžné životní náklady spolknou téměř všechny peníze, které rodina vydělá.

A čím vyšší jsou pravidelné závazky, tím obtížnější je vytvořit si prostor pro spoření.

Rezerva není penězmi navíc

Jednou z největších chyb je považovat úspory za peníze, které zůstanou až poté, co domácnost všechno zaplatí.

Ve skutečnosti by měla být finanční rezerva součástí rodinného rozpočtu stejně jako nájem, energie nebo jídlo. Nemusí jít zpočátku o tisíce korun měsíčně. I několik stovek může být začátkem.

Důležité je vytvořit si zvyk.

Rodina, která si pravidelně odkládá například 500 nebo 1 000 korun, může mít za rok stranou několik tisíc korun. To samo o sobě samozřejmě nevyřeší všechny problémy, ale může to znamenat zásadní rozdíl při menší nenadálé události.

A hlavně: člověk si postupně zvykne, že část příjmu není určena k okamžité spotřebě.

Kolik by měla rodina mít stranou?

Univerzální částka neexistuje. Jinou rezervu potřebuje rodina s jedním příjmem a hypotékou, jinou domácnost se dvěma stabilními příjmy a nízkými pravidelnými výdaji.

Obecně se však jako rozumný dlouhodobý cíl často uvádí rezerva odpovídající několika měsícům nezbytných výdajů.

Pokud rodina například potřebuje na běžný provoz domácnosti 40 tisíc korun měsíčně, rezerva ve výši 120 tisíc korun představuje přibližně tři měsíce těchto výdajů.

Pro někoho může být taková částka v současné situaci naprosto nereálná. A právě proto není dobré dívat se na ni jako na podmínku, bez které nemá spoření smysl.

Prvním cílem může být 10 tisíc korun. Potom 20 tisíc. A teprve následně několikaměsíční rezerva.

Důležitější než dokonalý plán je začít.

Největší chyba? Spořit až z toho, co zbude

Představte si běžný rodinný rozpočet. Přijdou peníze, zaplatí se bydlení, potraviny, doprava, děti, pojistky, telefon, internet a další účty. Potom přijde nějaký neplánovaný nákup. A na konci měsíce nezbude nic.

Pokud se tento scénář opakuje, může pomoci jednoduchá změna pořadí.

Část peněz určenou na rezervu poslat stranou hned po výplatě, nikoli až na konci měsíce.

Nemusí jít o vysokou částku. Smyslem je vytvořit systém, který funguje automaticky a nevyžaduje každý měsíc nové rozhodování.

Paradoxně může být jednodušší spořit 1 000 korun, o kterých člověk ví, že je na běžném účtu nemá, než se na konci měsíce snažit zjistit, zda mu nějaké peníze náhodou nezbyly.

Děti finanční plán komplikují

Rodiče mají jednu nevýhodu. Jejich výdaje nejsou vždy předvídatelné.

Dítě může potřebovat brýle, rovnátka, nový notebook do školy nebo vybavení na sport. Některé výdaje navíc rostou s věkem dítěte. Co bylo před několika lety relativně levné, může být později výrazně dražší.

Proto je dobré rozlišovat mezi finanční rezervou a plánovaným spořením.

Rezerva je určena především na skutečně nečekané situace. Peníze na letní dovolenou, vánoční dárky nebo letní tábor by ideálně měly vznikat prostřednictvím samostatného plánování.

Jinak hrozí, že rodina každý větší plánovaný výdaj zaplatí právě z rezervy a ta se nikdy skutečně nevytvoří.

Když rezerva neexistuje, nastupuje úvěr

Největší problém není samotný nulový zůstatek úspor. Problém nastává ve chvíli, kdy domácnost potřebuje několik desítek tisíc korun a nemá jinou možnost než si peníze půjčit.

Jednorázový problém se tak může proměnit v dlouhodobý závazek.

Pokud například domácnost financuje opravu auta úvěrem a následně přijde další nečekaný výdaj, může se začít vytvářet řetězec půjček a splátek. Měsíční rozpočet se tím dále zatíží a vytvoření rezervy je ještě obtížnější.

Vzniká začarovaný kruh.

Proto má finanční rezerva význam nejen ekonomický, ale také psychologický. Dává rodině určitý prostor pro rozhodování.

Nejde jen o to, kde ušetřit

Když se mluví o rodinných financích, často zaznívají rady typu méně nakupovat, zrušit předplatné nebo chodit méně do restaurací. Některé úspory samozřejmě mohou pomoci.

Jenže u rodiny, která už hospodaří velmi úsporně, nemusí být další škrtání řešením.

V takové situaci je důležité podívat se také na příjmovou stranu rozpočtu. Někdy může mít větší význam zvýšení příjmu než snaha ušetřit posledních několik stovek korun.

Přivýdělek, změna zaměstnání, práce navíc nebo využití vlastních dovedností mohou mít na dlouhodobou finanční situaci větší dopad než omezování každé malé radosti.

Ne každá rodina má přitom takovou možnost. A právě proto není fér tvrdit, že kdo nemá úspory, jednoduše neumí hospodařit.

Finanční rezerva není známkou bohatství

Možná nejdůležitější je změnit pohled na samotné spoření.

Mít úspory neznamená být bohatý. Stejně tak jejich absence automaticky neznamená, že rodina utrácí nezodpovědně.

Některé domácnosti mají příjmy natolik nízké, že po zaplacení základních potřeb skutečně nezbývá téměř nic. Jiné mohou mít vysoké příjmy, ale také vysoké hypotéky, leasingy a další závazky.

Cílem proto není porovnávat se se sousedy nebo s rodinami na sociálních sítích.

Smyslem je dostat vlastní domácnost postupně do situace, kdy nečekaná oprava pračky nebude znamenat finanční katastrofu.

A pokud dnes na účtu není téměř nic, není důvod propadat pocitu selhání. Důležitější je začít pracovat s tím, co je možné změnit.

I malá rezerva může změnit pocit bezpečí

Finanční klid nevzniká ze dne na den. Pro rodinu může být cesta k větší rezervě dlouhá měsíce nebo dokonce roky.

První krok ale může být překvapivě malý. Nastavit si trvalý příkaz, odkládat každý měsíc určitou částku a postupně ji zvyšovat, kdykoliv to rodinný rozpočet dovolí.

A především nesahat na tyto peníze kvůli běžné spotřebě.

Protože skutečná hodnota rezervy se ukáže ve chvíli, kdy přijde problém. Tehdy už nejde o tabulku v rodinném rozpočtu. Jde o možnost zaplatit potřebnou věc bez paniky, bez telefonování rodině a především bez nové půjčky.

Možná tedy nejde o otázku, jestli si rodina může dovolit spořit. Možná je otázkou, jestli si může dovolit nemít vůbec nic stranou.