Zaléhání v uších patří mezi velmi časté potíže, které během života zažije téměř každý. Objevuje se při vzletu a přistání letadla, po skoku do bazénu, při potápění nebo během nachlazení. Ve většině případů jde o neškodný jev způsobený změnou tlaku. Existují však situace, kdy se za zdánlivě banálním problémem může skrývat zánět, poranění ucha nebo dokonce závažnější onemocnění.
Maminky se s tímto problémem navíc často setkávají nejen u sebe, ale také u svých dětí. Právě děti bývají na změny tlaku citlivější a někdy nedokážou přesně popsat, co je trápí.
Nejčastější příčinou zaléhání uší je změna tlaku mezi středním uchem a okolním prostředím. Ve středním uchu se nachází vzduchová dutina propojená s nosohltanem Eustachovou trubicí. Ta má za úkol vyrovnávat tlak na obou stranách bubínku.
Pokud tato trubice nefunguje správně nebo se tlak změní příliš rychle, vzniká známý pocit zalehnutého ucha. Může být doprovázen tlumeným sluchem, praskáním v uchu nebo nepříjemným tlakem.
Právě proto lidé často při letu automaticky polykají, zívají nebo žvýkají žvýkačku. Tyto jednoduché pohyby pomáhají Eustachovu trubici otevřít a tlak vyrovnat.
Proč zaléhají uši v letadle
Nejčastěji se problém objevuje během přistávání. Letadlo rychle mění nadmořskou výšku a s ní i okolní tlak. Pokud se tlak ve středním uchu nestačí přizpůsobit, bubínek se napne a vzniká nepříjemný pocit.
Riziko je výrazně vyšší u lidí s rýmou, nachlazením, alergií nebo zánětem dutin. Sliznice jsou oteklé a Eustachova trubice se otevírá mnohem hůře.
U malých dětí bývá problém ještě častější, protože jejich Eustachova trubice je kratší a užší. Proto pediatři doporučují během vzletu a přistání kojení, pití z lahve nebo dudlík. Sací pohyby pomáhají tlak přirozeně vyrovnat.
Pokud dítě během letu dlouho pláče, sahá si na ucho nebo si stěžuje na bolest ještě několik hodin po přistání, je vhodné jeho stav sledovat.
Co dělat při zaléhání uší v letadle
Ve většině případů pomůže několik jednoduchých opatření.
Žvýkání žvýkačky, cucání bonbonu nebo časté polykání podporují otevření Eustachovy trubice. U dospělých může pomoci také jemný Valsalvův manévr – člověk si zacpe nos, zavře ústa a velmi opatrně se pokusí vydechnout. Tento postup je ale potřeba provádět šetrně, aby nedošlo k poškození bubínku.
Pokud člověk trpí výraznou rýmou, mohou krátkodobě pomoci nosní spreje snižující otok sliznice. Ty je však vhodné použít pouze podle doporučení lékaře nebo lékárníka.
Zaléhání uší po koupání a plavání
Další velmi častou situací je zalehnutí ucha po koupání. Nejčastěji se jedná pouze o vodu zachycenou ve zvukovodu.
V takovém případě většinou stačí naklonit hlavu na postiženou stranu, několikrát jemně poskočit nebo opatrně vysušit okolí ucha ručníkem.
Nikdy není vhodné zasahovat hluboko do ucha vatovými tyčinkami. Ty totiž často vodu zatlačí ještě hlouběji a mohou poškodit kůži zvukovodu nebo dokonce bubínek.
Pokud voda v uchu zůstává opakovaně nebo člověk pravidelně plave, mohou pomoci speciální kapky určené k vysušení zvukovodu.
Když se přidá bolest
Bolest ucha po koupání už není běžnou reakcí. Často může jít o zánět zevního zvukovodu, kterému se lidově říká plavecké ucho.
Typické jsou:
výrazná bolest při dotyku ucha,
svědění,
zarudnutí,
otok zvukovodu,
výtok z ucha,
zhoršení sluchu.
V takovém případě je vhodné navštívit lékaře. Léčba většinou zahrnuje speciální ušní kapky a někdy i antibiotika.
Potápění představuje větší riziko
Zatímco při běžném plavání bývá problém většinou neškodný, při potápění mohou prudké změny tlaku způsobit poranění bubínku nebo středního ucha.
Pokud člověk cítí při sestupu silnou bolest, neměl by pokračovat hlouběji. Ignorování bolesti může vést až k prasknutí bubínku.
Po úrazu se může objevit:
náhlá ztráta sluchu,
krvácení z ucha,
silné závratě,
pískání nebo hučení v uchu.
Takový stav vyžaduje okamžité lékařské vyšetření.
Kdy už nejde jen o změnu tlaku
Někdy zaléhání uší vůbec nesouvisí s cestováním ani koupáním.
Příčinou může být například větší množství ušního mazu. Mazová zátka dokáže ucpat zvukovod natolik, že člověk slyší tlumeně a má pocit plného ucha. Odstranění by měl provádět zdravotník, nikoliv domácí experimenty s ostrými předměty.
Další možností je zánět středního ucha. Ten bývá častý zejména u malých dětí. Kromě zalehnutí se objevuje horečka, výrazná bolest a někdy i výtok z ucha.
U dospělých může dlouhodobé zaléhání souviset také s alergií, chronickou rýmou nebo onemocněním vedlejších nosních dutin.
Může jít i o vážnější nemoc
Ve vzácnějších případech může být zalehnutí ucha příznakem závažnějších zdravotních problémů.
Patří mezi ně například náhlá percepční ztráta sluchu, při níž člověk během několika hodin nebo dnů výrazně hůře slyší na jedno ucho. Tento stav představuje lékařskou pohotovost a léčba by měla začít co nejrychleji.
Dalším možným onemocněním je Ménièrova choroba, která kromě zalehnutí způsobuje opakované závratě, hučení v uších a kolísání sluchu.
Někdy se podobné obtíže mohou objevit také při poruchách čelistního kloubu nebo vzácněji u některých neurologických onemocnění.
Kdy navštívit lékaře
Pokud zalehnutí odezní během několika minut nebo hodin po letu či koupání, není obvykle důvod k obavám.
Vyšetření je ale vhodné neodkládat v případě, že:
zaléhání trvá déle než jeden až dva dny,
objeví se silná bolest,
z ucha vytéká tekutina nebo krev,
výrazně se zhorší sluch,
přidají se závratě,
problém vznikl po úrazu hlavy nebo po potápění.
Rodiče by měli zpozornět také tehdy, pokud si malé dítě opakovaně sahá na ucho, špatně reaguje na hlas nebo je neobvykle podrážděné.
Dá se problémům předcházet?
Ve většině případů ano. Pokud člověk cestuje letadlem nachlazený, měl by zvážit odložení cesty, pokud je to možné. Při alergii je vhodné mít nemoc dobře kompenzovanou.
Při plavání je důležité uši po koupání šetrně osušit a vyhnout se čištění vatovými tyčinkami. Potápěči by měli dodržovat správnou techniku vyrovnávání tlaku a nikdy nepokračovat při výrazné bolesti.
Nepodceňujte signály svého těla
Zaléhání uší bývá nejčastěji neškodnou reakcí na změnu tlaku nebo přítomnost vody ve zvukovodu. Ve většině případů samo odezní a nezanechá žádné následky.
Pokud však přetrvává, opakuje se bez zjevné příčiny nebo je doprovázeno bolestí, výtokem, závratěmi či náhlým zhoršením sluchu, není radno čekat. Včasné vyšetření může odhalit problém v době, kdy je léčba nejúčinnější. Právě u některých onemocnění totiž rozhodují o výsledku léčby první hodiny nebo dny.
Tagy
Komentáře
Odeslané komentáře se nejdřív moderují a až potom se objeví veřejně pod článkem.