Kdy bude druhé? Jak zvládnout neustálý tlak okolí na druhé dítě.

Sotva sfouknete první svíčku na dortu prvorozeného potomka a trochu se nadechnete po náročném období kojeneckého věku, začne to. Věčné dotazy tchyně u nedělního oběda, narážky babiček, zvědavé otázky kamarádek na hřišti. "A kdy mu pořídíte sourozence? Přece nechcete, aby byl jedináček!“ Místo radosti z toho, že jste zvládly první náročné roky, přichází pocit tlaku, nepochopení a často i palčivé výčitky svědomí. Je v pořádku mít jen jedno dítě? Jak se naučit bránit a je opravdu v pořádku neodbytné tazatele bez výčitek odpálkovat?

Řeči o jedináčkovi a společenský diktát

V naší společnosti stále přežívá silný mýtus, že jediné správné schéma rodiny je máma, táta a minimálně dvě děti. Jedináčkům bývá automaticky přisuzována nálepka rozmazlených, egoistických nebo opuštěných dětí, které v dospělosti nebudou umět fungovat v kolektivu. Moderní psychologie však tyto stereotypy dávno vyvrátila. Spokojenost a zdravý vývoj dítěte nezávisí na počtu sourozenců, ale na kvalitě prostředí, lásce a stabilitě, kterou mu rodiče poskytují.

Důvody, proč se rodina rozhodne zůstat u jednoho dítěte, jsou navíc čistě soukromé. Mohou za tím stát zdravotní komplikace, náročný první porod, finanční situace, absence hlídání, psychické vyhoření na rodičovské nebo prostý fakt, že se rodiče cítí ve třech kompletní a šťastní. Žádný z těchto důvodů nemusíte nikomu obhajovat ani vysvětlovat.

Jak reagovat na zvědavé dotazy

Když přijde otázka na druhé dítě, většina maminek má tendenci začít se obhajovat, vysvětlovat své důvody nebo se nervózně usmívat. To je ale chyba, která tazateli dává zelenou v debatě pokračovat. Vyberte si strategii podle toho, kdo před vámi stojí:

• Diplomatická odpověď (pro širší známé a kolegy): Vsaďte na krátkou a neutrální větu bez vysvětlování. Zatím jsme takhle maximálně spokojení nebo Máme teď všechno, co ke štěstí potřebujeme. Tím rozhovor elegantně uzavřete.

• Odpověď s nadhledem a humorem (pro kamarády): "Jedno dítě nám dá zabrat za tři, tak si to chceme užít," nebo "Čekáme, až nám toto začne vařit a uklízet."

• Obrácení otázky (pro neodbytné zvědavce): Místo odpovídání se zeptejte zpět: "A proč tebe tak moc zajímá plánování naší rodiny?" Tazatel si v tu chvíli uvědomí, že překročil hranici.

Je v pořádku někoho natvrdo odpálkovat?

Stručná odpověď zní: Ano, je to absolutně v pořádku.

Mnoho lidí si neuvědomuje, jak hluboce zraňující tato otázka může být. Nevědí, zda za absencí druhého těhotenství nestojí zamlklé těhotenství, dlouhé měsíce neúspěšného snažení, hormonální poruchy nebo partnerská krize. Pokud netaktní tazatel nerespektuje jemné naznačení a neustále do vás rýpe, máte plné právo nastavit tvrdou hranici.

Věta typu: "Toto je naše osobní věc a nebudeme ji s nikým probírat," řekne vše. Pokud někdo nerespektuje vaše soukromí, nemáte žádnou povinnost být za každou cenu zdvořilá a usmívat se.

Vaše rodina, vaše pravidla

Nenechte si vsugerovat pocit viny. Nejlepší matkou pro své dítě jste ve chvíli, kdy jste psychicky v pohodě, odpočatá a spokojená. Pokud víte, že by vás druhé dítě dostalo na hranici sil, je rozhodnutí zůstat u jedináčka tím nejzodpovědnějším a nejláskyplnějším krokem, který můžete pro svou rodinu udělat. Být dobrou mámou se neměří počtem porodů.