Neexistuje univerzální věk
Každá rodina funguje jinak. Někde dítě spí samo od miminka, jinde je běžné společné spaní i několik let. Důležité je sledovat hlavně to, jak se cítí všichni členové domácnosti. Pokud společné spaní vyhovuje vám, partnerovi i dítěti, není nutné nic měnit jen proto, že „už by mělo“.
Osobní zkušenost maminky Simony
„Na začátku mi společné spaní vyhovovalo. Syn se v noci budil, kojila jsem a bylo to pro mě pohodlnější. Jenže když mu byly skoro tři roky, začali jsme být s manželem oba unavení a neměli jsme vůbec žádný prostor sami pro sebe. Nejprve jsem měla výčitky, že ho chci dát do pokojíčku, ale nakonec to byla úleva pro všechny. Přechod trval pár týdnů, ale dnes spí krásně sám a my máme večer zase čas jeden na druhého,“ popisuje Simona.
Kdy zpozornět?
Signálem ke změně bývá chvíle, kdy společné spaní začne přinášet napětí nebo únavu. Typicky když:
jeden z partnerů se necítí dobře a nemá dostatek prostoru,
rodiče jsou dlouhodobě nevyspalí,
ubývá partnerská blízkost a soukromí,
dítě je na přítomnosti rodičů při usínání úplně závislé,
situace vyvolává hádky nebo frustraci.
Pokud se některý z těchto bodů objevuje opakovaně, je dobré začít hledat nové řešení.
Partnerský vztah je také důležitý
Po narození dítěte jde většina energie přirozeně směrem k péči o něj. Není ale sobecké myslet i na partnerský vztah. Naopak – spokojení rodiče vytvářejí bezpečné prostředí i pro dítě.
Společná ložnice někdy znamená méně prostoru pro rozhovory, odpočinek i intimitu. Pokud cítíte, že se s partnerem vzdalujete, stojí za to o tom otevřeně mluvit bez výčitek.
Jak dítě přesunout citlivě
Změna nemusí přijít ze dne na den. Často lépe funguje postupný přechod:
nejprve vlastní postýlka vedle rodičů,
společné uspávání v novém pokojíčku,
oblíbený plyšák nebo noční světýlko,
stejný večerní rituál každý den,
trpělivost a laskavost při nočním probuzení.
Dítě potřebuje jistotu, že o blízkost rodičů nepřijde – jen se mění způsob spaní.
Když se rodiče neshodnou
Častým problémem není dítě v posteli, ale rozdílný názor rodičů. Jeden chce změnu hned, druhý ještě ne. V takové chvíli pomůže mluvit o potřebách místo obviňování.
Zkuste si říct:
Co mi na současném stavu vadí?
Čeho se bojím při změně?
Jaké řešení by bylo přijatelné pro oba?
Kompromis bývá lepší než boj o to, kdo má pravdu.
Důvěřujte své rodině
Neexistuje správně nebo špatně. Důležité je, aby spaní fungovalo vaší rodině a neubližovalo vztahu mezi rodiči. Pokud už cítíte napětí, únava převládá a partnerský prostor mizí, může být právě teď vhodný čas na změnu.
Naslouchejte sobě, partnerovi i dítěti. Každá rodina si najde vlastní cestu.
Tagy
Komentáře
Odeslané komentáře se nejdřív moderují a až potom se objeví veřejně pod článkem. Celkem 2 komentářů.
Za náma přijde malá i ve 12 letech. A nic nám to nekazí. Kdo chce, tak si cestu najde.
To už je trošku úchylné ne? Mít v posteli 12leté dítě.