Stačí se v těchto dnech projít po jakémkoliv městě nebo vyrazit na nejbližší cyklostezku. Obrázek je všude stejný. Pětileté dítě se řítí na kole mezi zaparkovanými auty, helmu má posunutou až do týla, popruhy mu plandají kolem krku a máma o padesát metrů dál v klidu kouká do telefonu. Jenže stačí jedna vteřina, jedno couvající auto nebo jeden nepozorný bruslař a prázdninová pohoda se změní v celoživotní tragédii.
Statistiky dětských úrazů mluví jasně. Léto je pro chirurgy nejvytíženějším obdobím v roce. A nejhorší na tom je, že drtivé většině ošklivých pádů a srážek by šlo zabránit, kdybychom my, rodiče, přestali brát bezpečnost na lehkou váhu.
Sídliště není dětské hřiště
Největším omylem mnoha maminek je pocit, že se dítěti na chodníku nebo na plácku mezi paneláky nemůže nic stát. Právě domovské prostředí je ale tou největší pastí, protože děti zde naprosto ztrácejí ostražitost.
Uvědomte si jednu zásadní věc: malé dítě na dětském kole nebo odrážedle je kvůli své výšce pro řidiče v osobním autě naprosto neviditelné. Pokud dítě prosviští kolem řady zaparkovaných aut, ze kterých zrovna někdo začíná couvat, řidič nemá šanci ho v zrcátku zahlédnout
Dítě nesmí zpoza žádné překážky nebo zaparkovaného auta vyjet dřív, než úplně zastaví a rozhlédne se. Pokud to nedokáže pochopit, na kolo v obytné zóně zkrátka nepatří.
Cyklostezky: Když unavené dítě kličkuje v plném provozu
Když vyrazíte na rodinný výlet, situace není o nic bezpečnější. Moderní cyklostezky připomínají v letních měsících dálnice. Potkávají se tu rychlí cyklisté, dospělí na elektrických koloběžkách a sportovci se sluchátky v uších. Malé dítě, které neumí držet přímý směr a zničehonic hodí myšku do protisměru, je pro všechny jedoucí kolem obrovským rizikem.
Nejkritičtějším momentem je ale únava. Rodiče často přeceňují síly svých dětí a plánují moc dlouhé trasy. Unavené dítě ztrácí pozornost, má pomalé reakce a nedokáže včas zmáčknout brzdu. Většina těžkých pádů z kola se stává právě na konci výletu, kousek od domova nebo od auta.
Rodina by měla jezdit v pevném sevření. Jeden dospělý jede vždy jako první a určuje bezpečné tempo. Dítě jede uprostřed a druhý dospělý mu kryje záda jako poslední. Jakmile si dítě začne stěžovat na únavu, okamžitě se zastaví.
Špatně nasazená helma je úplně k ničemu
Český zákon sice nařizuje nošení cyklistických přileb do osmnácti let, ale polovina dětí je nosí tak, že by jim při skutečném nárazu vůbec nepomohly. Přilba posunutá na temeno hlavy, která odhaluje celé čelo, nebo popruhy zapnuté tak navolno, že helma při sebemenším pohybu padá do očí, jsou jen otravným doplňkem, ne ochranným prvkem.
Přilba musí na hlavě sedět rovně a pevně. Když dítě zatřese hlavou, helma se nesmí pohnout. Popruh pod bradou musí být dotažený tak, aby se pod něj vešel maximálně jeden prst. A pokud chcete, aby vaše dítě helmu nosilo bez řečí, sundejte kšiltovku z hlavy i vy a jděte mu příkladem. Rodič bez helmy nemá morální právo ji vyžadovat po svém dítěti.
Komentáře
Odeslané komentáře se nejdřív moderují a až potom se objeví veřejně pod článkem.